Planetka
340 metrů kamene na dráze dlouhé 324 dní
Apophis není kometa ani meteor a sám o sobě na něm není nic pozoruhodného. Kolem Slunce obíhají miliony balvanů této velikosti. Že si tenhle zaslouží vlastní web, je věc aritmetiky: jeho dráha a dráha Země dorazí v dubnu 2029 na stejné místo ve stejném okamžiku, blíž než kterékoli těleso této velikosti v zaznamenané historii.
Čísla
| Průměr | 340 m | zhruba výška Eiffelovy věže |
|---|---|---|
| Perioda rotace | 30,56 h | kotrmelcuje, místo aby se pravidelně otáčel |
| Albedo | 0,35 | odráží asi třetinu dopadajícího světla |
| Spektrální typ | Sq | kamenný, bohatý na křemičitany |
| Třída dráhy | Aten | Aten: většinu času tráví uvnitř dráhy Země |
| Oběžná doba | 324 | dní na jeden oběh kolem Slunce |
| Absolutní jasnost | 19,09 | míra vlastní zářivosti |
| Objevena | 19. června 2004 | na Kitt Peaku v Arizoně |
Jak byla nalezena
Tři astronomové z Národní observatoře Kitt Peak — Roy Tucker, David Tholen a Fabrizio Bernardi — ji zachytili 19. června 2004. Sledovali ji dvě noci a ztratili. Znovu byla nalezena o půl roku později ze Siding Spring v Austrálii a teprve tehdy výpočty dráhy odhalily, co se chystá udělat. Později se ukázalo, že ji obsahují i archivní snímky z března 2004, a proto oblouk pozorování začíná před datem objevu.
Jméno
Apop je had chaosu z egyptské mytologie, nepřítel boha slunce Rea, který se každou noc pokouší spolknout Slunce. Objevitelé jméno zvolili záměrně. Dva z nich byli fanoušky seriálu Hvězdná brána, kde je Apophis záporák. Jméno bylo schváleno poté, co těleso dostalo trvalé číslo 99942.
Z čeho se skládá
Radar a spektroskopie řadí Apophis do třídy Sq: kamenné těleso bohaté na křemičitany, složením blízké nejběžnějším meteoritům, které dopadají na zem. Jeho albedo 0,35 je na planetku vysoké, jde tedy o poměrně světlou horninu s čerstvým povrchem, nikoli o tmavé uhlíkaté těleso. Je protáhlá, zhruba ve tvaru burského oříšku, a její rotace není prostá káča: kotrmelcuje kolem více než jedné osy s periodou blízkou 30,6 hodiny.
Kam míří
Apophis patří do skupiny Atenů: jeho dráha je menší než zemská, takže většinu každého svého 324denního roku tráví uvnitř té naší a ven se dostává jen občas. Dráha je vůči rovině planet skloněna jen o 3,3°, což zčásti vysvětluje, proč jsou setkání se Zemí tak častá a v roce 2029 tak těsná.
Co se stane po roce 2029
Průlet v roce 2029 Apophis fyzicky změní. Zemská gravitace jeho dráhu protáhne a přetvoří, prodlouží mu rok a přesune ho ze skupiny Atenů do skupiny Apollo. Slapové síly mohou na povrchu spustit sesuvy a jeho kotrmelcování se může změnit. Pozorovat to poletí dvě sondy: OSIRIS-APEX od NASA, už na cestě po návratu vzorků z Bennu, a Ramses Evropské kosmické agentury, která má dorazit před setkáním a sledovat změny za pochodu.